Jitka: Přišlo to pár let po ukončení nadměrného pití alkoholu. Na důvod jsme s psychology a psychiatri nepřišli.
Mohla to spustit úzkostní porucha ale léky ji potlačili a DP-DR trvá nepřetržite dál. Obavy z budoucnosti mivam taky.
Mně na chvíli pomáhá sledovat filmy seriály. Posilovat sebevědomí a snažit se myslet pozitivně. Hezky se to píše ale neni to vůbec jednoduché.

Martin: Jak se Vám to stalo ty stavy ? Víte z čeho to máte ?
Já žiju z peněz co vydělá přítel, zatím s tím nějak vyjdeme ale mám pořád strach kdyby se mu něco stalo co bude, máme ještě malé děti o mou práci mě tato diagnoza připravila. A co bude dál nevím ...jestli budu ještě někdy jako dřív. Poslední dobou mívám sny že jsem bezdomovec. Je to zoufalé. Ještě k těm lékařům tam probíhalo absolutní nepochopení, zlehčování problému , už si nedělám žádné iluze že by pomohli.

Ahoj.
Depersonalizační a derealizační syndrom mám několik let nepřetržitě deprese a úzkosti k tomu.
Dostal jsem invalidní důchod 1.stupně a to na depresi. Zarazilo mě jak je tahle nemoc podceňovaná u odborníku.
Já nejsem schopnej normálně fungovat! A ne to ještě obstát na trhu práce.
Zajima mně jak to zvládate a z čeho žijete.
Děkuji za veše reakce.

Len aby ste mali info, toto ochorenie, ktoré tu riesite, sa vola odborne “neurastenia”, nie je to len samotna DP/DR.
Je to aj zadefinovane v tabulkach normalne ako diagnoza ochorenie (F48)
Pripadne viac tu (jediny ako taký článok):
https://sk.sainte-anastasie.org/articles/psicologa-clnica/neurastenia-qu-es-causas-sntomas-y-tratamiento.html

Ahoj p.
Prosim ta, ak je to teda príznak PP, a vedia psychiatri teda, ze primarne ochorenie je teda panicka porucha, liecbou PP DP/DR zmizne? Nepovedala ti náhodou psychiatricka?

A ano, panicka porucha je vyvolaná urcite z chronického stresu, postupne, aj časom, nemusi byt popri stresovon obdobi vobec.

Nepomáhá nic, možná čas. Některý dny jsou lepší někdy horší. Pořádně se nedá nic plánovat protože člověk neví jak na tom zrovna bude. Je to hrozný , často přemýšlím jaké to bylo dřív než tohle přišlo, ach jo.

Dobrý den, už DP a DR mám přes rok, některé dny jsou fajn,ale většinou je to nepředstavitelné utrpení,hlavně v práci.Nevím jestli mi to vyvolali léky nebo stresové období, když jsem odešla z práce.Poradil by mi někdo co mu pomohlo? Asi je pravda,že je lepší snažit se na to nemyslet.Já se toho vlastně dost často bojím už dopředu.

Chcete sa uzdraviť? Naštudujte si ako funguje DP/DR, a začnite sa uzdravovať https://derealizacia.webgarden.name/

Dobrý den, prosím neznáte nějakého dobrého terapeuta pro dceru 15 let s DPDR. Docházím k psychiatrovi, bohužel efekt žádný, jen navyšování AD.

Zajímalo by mne kolik vám zde je let , na různých webech je zmíněno že DP DR dostanou většinou lidé v mladším věku , čím starší tím menší pravděpodobnost nad 50 myslím že psali téměř vyloučeno max mezi 30-40 starší už ne.
Ptám se tedy co vy ? Protože já to mám od 48 let, do té doby absolutní zdravý.

Je hrozně důležité si uvědomit že vše nezmizí lusknutim prstu. Narušena psychika je během na dlouhou trať. Člověk si musí říct a co jako? I když to na něj přijde potlačit, to, naučit se stim žít a tu sracku ignorovat. Čas dokáže vše vyléčit. Najdete si nějaké koníčka, uprete své myšlenky na to co vám dělá radost

Rád bych se s vámi podělil o svůj příběh. Vše začalo asi v roce 2010. V tu dobu jsem si začal dost stěžovat na bolest hlavy. Jsem tip člověka co za vším vidí závazné problémy, a tak se již k tomuto stresu přidal i další a to v práci. Doma to také nebylo růžové. Jednoho dne jsem se probudil a připadal jsem si jak zhuleny. Ten pocit nepřestával, naopak se mě stavy ještě horšily. Přidala se úzkost, otupelost, připadal jsem si jako by mě někdo praštil lopatou po hlavě. Výpadky paměti. Někdy se i stalo že jsem zapomněl co jsem vlastně chtěl říct. Mnohdy jsem měl pocit že vidím přes nějaké sklo, či mlhu. Někdy to bylo tak silně že jsem měl pocit že mluvím přes nějakou trupku. Ty stavy se dali ukocirovat když sem byl třeba doma a koukal na televizi. Nejhorší však bylo fungovat v práci, jít někam kde je hodně lidí, něco si zařídit. To bylo mnohdy nepředstavitelné. Třešničkou na dortu vždy byla panicka ataka která se vždy dostavila několikrát za den. Měl jsem pocit že mě klepne. Že sebou padnu a nezvednu se. Že skončím jako blázen někde na psychiatrii. Večer jsem usinal, měl zavřené oči a vše se zdálo být v pohodě, ale druhý den to samé. Bojoval jsem s tím asi pět let. Za tu dobu jsem vyhledal psychologa i psychiatra. Chvíli bral i lehké AD. Pak se nám narodila dcera a já si uvědomil že tyto sračky co se dějí jsou jen v me hlavě a že čím více na to myslím tak se cítím hůře. Starost o děcko a hraní her me myšlenky směřovalo jiným směrem. Více sem své stavy ovládal, potlačovat a hlavně ignoroval. Každý s tím může bojovat i když je to opravdu velice těžké. A každý se z toho může dostat. Přeji všem aby se z toho dostali stejně jako já.

https://www.youtube.com/watch?v=0mxHLdfErLU

Diky za reakci obema.
Ja to u sebe vnimam dost dvousecne. Na jednu stranu me uklidnuje a pomaha mi znat pribehy ostatnich, na druhou stranu prehnana reserse muze vest k tomu, ze si ataku vyvolam. :)
Trpim prave panickou poruchou, depresivni typ nejsem. Uzivate AD? JA se, uprimne, chci pravidelnym AD vyhnout dokud to bude mozne, radsi bych nejdriv nastoupila na psychoterapii a obcasny ataky korigovala napr. neurolem. Zatim nejsem v zadne aktuni fazi, zpravidla mi staci 0,5mg neurolu na ataku a dam si ho jen kdyz fakt hori, coz je treba 2x do mesice.
Je vubec realny tohle resit skrz psyhoterapii?

..no, a panicka porucha je uzkost, jakakoliv uzkos. Je to projev uzkosti.
opakuji se zde, ale tady to dobře vysvětluje: https://www.youtube.com/watch?v=qJGBp5i4W9s&t=103s

Presne tak, cim vic se nad tim premysli, tim si to clovek neustalu udrzuje a privolava.
Bylo mi lekarem receno, ze tohle patri k panicke poruše. Nekdo to k ni ma přidružené. A nekdo ne. Je to jeden ze symptomu panicke poruchy. Az zmizi panicka porucha, postupne s ní zmizi i tohle. Ale jak rikam, stejne je to na chvili. Staci jeden dalsi stres a je v tom clovek znovu. A bez stresu to bohuzel v dnesnim zivote nejde.

to Kaca, mam to 8 let, jsem z Prahy, mohu Ti k tomu něco rici, ja uz jsem takovy otupely ze mi to nedela zle o tom mluvit, nicmene mam vyzkousene, ze když se v tom vrtame, je to horsi, protože z toho mame vetsi uzkost = DP/DR protoze DP/DR je symptom uzkosti. Klidne tu nech kontakt na sebe.

Je tu nekdo z Prahy? Posledni tydny mam dost silnou DR/DP a hodne mi behem nejsilnejsi ataky pomaha cist pribehy ostatnich lidi. Rada bych i nekoho potkala osobne a muzeme to navzajem probrat.

Myslim tu vlasovou analyzu a dlouhodobe uzivani predrazenych vitaminu.

Zkousela. Hromada penez za vitaminy a vsechno mozne a k nicemu. Je to tahani penez z lidi protoze si musite kupovat strasne drahe vitaminy a doplnky od jiste nejmenovane firmy, takze se nedoplatite. Pritom jsem zjistila ze si tytez vitaminy mohu kupovat v lekarne take ale levny. Maj to fakt dobre vymysleny. Tot vse.
Dostat se z toho naporad se stejne neda. Jsou obdobi klidu kdy to jde a potom staci maly stres a je to tady znova. Kdo to ma, musi se s tim naucit proste zit, musi pocitat s tim ze ho to bude provazet po cely zivot. Da se to zbrzdit bylinami, horcikem apod. Ale kdyz si na to telo-myslim treba byliny zvykne, tak uz nepusobi a musi se udelat na mesic pauza aby zase zabraly, ale jak rikam, staci sebemensi stres a je to tu zas. Bojuji s tim nekolik let. Nezmizi to nikdy uplne, pocitam s tim, bude me to provazet cely zivot s obdobimi jakz takz klidu a obdobím kdy se to zase objevi ve vetsi mire. Holt narusena psychika je narusena psychika.