Chat o depersonalizaci

Deli

Deli — Sat, 04 Feb 2012 09:15:27 +0000

říkate nebýt mojí ženy/muže, už bych tady dávno nebyl. Už to je špatně, vždycky tady bude někdo kdo vás podrží, pokud se tomu sami nebudete bránit,pokud byste neměli toho současného, měli byste zas jiného, přece nežijem jen proto,že až umře nebo se s váma rozvede vaše druhá polovička - umřete taky. Myslete trochu pozitivněji ne snad? Pro mě můj přítel taky znamená hodně, pomáhá mi ve všem, znamená pro mě moc,ale když ho ztratím tak mě ani na chvili nenapadne že si kvůli tomu vezmu život, ikdyž deprese a úzkosti mám a vím co to je .To je jasný že bych si taky pobrečela, když by skončil můj vztah,ale nebudu se vzdávat hned při pádu. Mě teda vždycky pomůže že jsou na zemi lidi kteří to maji zatraceně těžší, např.při nehodě maj trvale zdevastovanej obličej a podobný šílenosti. Dle mého názoru je deprese spíše moderní nemoc vznikající vlivem dnešní společnosti, celej svět se ubírá tzv. do prdele , čím dál víc lidí je zlých,vládne chaos a ti, kteří se do toho nechávaj stáhnout protože přemýšlím moc o životě obecně, mají deprese.Chtěla bych vědět jaký to bylo žít za dob našich rodičů, mnohem větší klid, pohoda, nikdo se tolik nechvástal, bylo mín informací o všem a čím mín človk ví, tím se cítí lépe

Jana

Jana — Fri, 03 Feb 2012 12:00:15 +0000

s manželem se známe přes 30 let,27 let jsme manželé a DR mam cele manželství,od těhotenství..divím se,že se mnou vše vydržel a že po všem co si se mnou zažil tvrdí,že mě má rád jako na začátku a neumí si život beze mě představit..jsem za něho strašně vděčná,bez něho bych tu už nebyla..jasně,že jsou situace,kdy taky vybuchne,nadává,že jsem hrozná,že není možné,abych nevydržela např.na chalupě u známých dopoledne,když on jde lyžovat-netuší,jak mi je,jak hrozný strach mám a přitom tam nejsem sama..doma bývám sama často,taky to není ono,ale vydržím to,není to takové jak v cizím prostředí..ty stavy nepochopí nikdo,kdo je nezažil..vím,že se chovám jako malá holka,nesamostatná,měla bych být vděčná za to,že se mnou manžel vůbec je a přitom si na něho ještě otevřu hubu:-(..kdyby se chtěl rozvést,nebo se mu něco stalo,byl by to i můj konec...věříte někdo,že se z toho dá dostat?..mi přijde,že už to ke mě patří,že už nikdy nebude líp,tak si říkam,na co to je..trápení pro mě a pro rodinu taky,ach jo...

wilhelmos

wilhelmos — Fri, 03 Feb 2012 11:08:59 +0000

deperso - píšeš přítel si také myslí, že je (jsem) sobec...takže kdo z vás je sobec a co si o sobě myslíte nazájem? On je sobcem v tom, že nechápe tvou DP a ty mu díky DP dáváš podněty k tomu, aby si myslel že jsi sobecká a dáváš za vinu tvé nemoci. Je to tak - duševní schémata, která prožíváme nám ničí veškeré interpersonální vztahy. A ten stres z toho zase nabourá stresovou osu natolik, že veškerá léčba selže. Možná, že řešením by bylo naučit se žít sám. znám pár kamarádů, který takhle žijou s tím, že si čas od času uleví v krátkodobém vztahu, nebo navštíví noční podnik - ale kam tohle vede? Někomu to vyhovuje, někomu zas ne. Často se sám sbe ptám, kam život s duševní poruchou vlastně vede? Jaký má smysl a co by mne stačilo k tomu, abych stiskl spoušť zbraně u své hlavy. Myslím, že bych neváhal. Jsem teď z deprese venku, ale mít tu pistolku, asi bych to udělal - po těch všech zkušenostech emoční nestability. Já si vlastně vůbec nedokážu představit, jestli existuje větší utrpení, než porucha neurometabolismu mozku. Lékaři rozdělují depresivní stavy na exogenní a endogenní - tedy vznikající buď z vnější nebo vnitřní (hormonální) příčiny. Jen že jakmile se vám psychika rozesere z té endogenní vnitřní příčina - tačne te si vytvářet takové vnější podmínky - akce a rekce - že se vám rozpadne úplně všechno. Rozplést uzle tohoto bludného kruhu je zcela nemožné.

wilhelmos

wilhelmos — Fri, 03 Feb 2012 10:27:26 +0000

Zefire, prožívám nyní se ženou stejné období. Ona se mnou chce být, ale s takovým, jakým jsem byl před dvěma lety, když jsme se brali, to jsme ale oba nemohli tušit, že celý minulý rok prožiju v depresi, nefungoval jsem ve vztahu správně a teď přišlo zúčtovací období. Žene se to rozleželo v hlavě. Prakticky, než jsem se oženil - utekly ode mne desítky ženskejch, jenže tehdá jsem to bral s nadhledem jakožto pošetilý mladík - no a teď už si ztrátu nedokážu představit. Jentak snadno bych se z toho neoklepal a plakal bych v koupelně.

Zefir

Zefir — Fri, 03 Feb 2012 08:36:27 +0000

Doktorka mi po akutní pondělní návštěvě doporučila psychoterapii a napsala Rivotril. Jenže co dělat, když už nemůžu vydržet, vezmu si Rivotril, odpadnu řekněme na dvě hodiny, pak se vzbudím a hodinu brečím v koupelně zoufalý z toho, že se mnou prostě žena nechce být...

deperso

deperso — Mon, 30 Jan 2012 15:37:50 +0000

Přítel si taky myslí že je sobec a pořád mi vyčítá jak nic nedělám, za vším vidím sto tisíc problémů, zapomínám, myslí že si vymýšlím třeba s tím zapomínáním atd. A nedokážu mu vysvětlit že za to nemůžu a že bych dala cokoli za to, aby to bylo jinak, ale nejde to.

wilhelmos

wilhelmos — Mon, 30 Jan 2012 12:15:07 +0000

Jsem na tom stejně - absolutně nezvládám svý okolí a ono si myslí, že jsem sobec. Jsem právě v reaktivní depresi po hádce se svou ženou. ona m pocit, že jí nevěnuji dostatek pozornosti a nechápe mé emoční rozlady. Co mám dělat nevím. Vysvětlil jsem jí, že ji ke svému životu potřebuji a ona mi vysvětlila, že má pocit, že já nepotřebuji jí.

optimus

optimus — Sat, 28 Jan 2012 14:46:44 +0000

Zefir: Sakra, tak to ti držím pěsti ať to zvládneš. Je to smutný případ toho, jak život s Dp ovlivňuje nejen nás, ale i ty co máme rádi. Do jisté míry to ale také záleží na nich, jak přijmou fakt a zda se vyrovnají s tím, že na tom po psychické stránce nejsme tak jako oni. Vůbec by mě zajímalo, jak nás naše okolí vnímá, zda jim připadáme nemocní, či sice zdraví, ale "tak trochu divní". Pravda je, že pokud se nesvěříme tak to asi většina lidí které známe nepozná, ale ti nejbližší si rozhodně něčeho všímají. Sám na sobě taky bohužel pozoruju, jaký to má dopad na sociální vztahy s mým okolím, s kamarády a rodinou. A pozitivní rozhodně ne. Jsem sice od mala introvert, ale moc dobře vím, že jsem kvůlli DP uzavřenější a lidem se vyhýbám víc, než kdybych byl "normální".

Zefir

Zefir — Sat, 28 Jan 2012 10:49:42 +0000

Jen lehké postesknutí: obávám se, že současnou životní krizi bez AD nezvládnu. Představte si, že vám řekne žena, že už s vámi nechce být. Ať už je příčinou to, co jste si řekli navzájem, nebo to, že trpíte DPDR a ovlivnilo jí to pět let života, je to děs. Obzvláště po tolika letech, co jste spolu. Probudím se, uvědomím si, řvu, nejde přestat. Usínám, vzpomenu si, řvu. Nakonec usnu vyčerpáním. Střídavě pak ještě třeba v průběhu dne při vzpomínce...

Já si prostě asi ten serotonin momentálně přírodní cestou vyrobit nedokážu :-(

Deli

Deli — Fri, 27 Jan 2012 15:48:52 +0000

...a když se bere neurol tak 3krát do týdně?? Může se vypěstovat závislost?

naivko

naivko — Fri, 27 Jan 2012 10:01:22 +0000

Jana, neurol sa vysadzuje pomalym znizovanim davky, niekolko tyzdnov aj mesiacov, takze to bolo najskor tym, ze si nahle vysadila neurol..zazil som si podobne stavy

Jana

Jana — Fri, 27 Jan 2012 07:59:34 +0000

coaxil jsem dostala taky,brala ho chvíli a myslela,že se zblázním,něco strašného..po hodně letech jsem chtěla ať mě manžel hodí na pohotovost,byly ty děsné stavy..možná to bylo i tím,že jsem vysadila neurol..na pohotovosti jsem nechtěla žádný lék,jen prostě uklidnit,že se nezblázním,neumřu:-(..vrátila jsem se k neurolu,i když je to svinstvo,ale nemám z něho stavy,kdy zničehonic brečím,je mi úzko a pod...po neurolu mi je na chvíli všechno šumák,aspoň na tu chvíli..

optimus

optimus — Tue, 24 Jan 2012 17:16:52 +0000

Tak já neberu nic a jde to...v rámci možností. Psychofarmakům se vyhýbám, naposledy (asi rok zpět) jsem bral Coaxil a nezabral, spíš mi bylo hůř, a to patří mezi mírnější AD. Neurol mi dala anestezioložka jako premedikaci při operaci kterou jsem nedávno absolvoval. No, protože DP na mě působí jako sedativum, tak jsem neurol nechal nedotčený a šlo to i bez něj :)

Jana

Jana — Tue, 24 Jan 2012 16:34:52 +0000

já myslela,že máš taky derealizaci a panickou poruchu..nemyslim,že bych měla deprese,jasně,že mi bývá divně,smutno,ale nepřikládám to depresi,je to nejspíš hodně podobné...
známá brala neurol 2 roky a byla na odvykačce mezi feťakama,prý síla..málem lezla po zdi..já ho sice beru dlouho,ale malé množství..brala jsem ho 3x denně,je to rok co jsem odpoledne vysadila..rano si ho musím vzít vždy,večer bych mohla vynechat spíš..vyměnit za něco na spaní,hlavně za něco přírodního..

wilhelmos

wilhelmos — Tue, 24 Jan 2012 12:24:55 +0000

ano zcela zmizely! Jsem zdráv -respektive - jsem v Remisi - tedy ve stavu, který není ekvivalentem slova zdráv. Jsem jen v tomto čase bez projevů deprese, ale nemohu říci, že jsem se toho zbavil navždycky. Takových uzdravení už jsem se dočkal za svůj život mnoho. Dále beru AD jako prevenci. Benzodiazepiny nepotřebuji. Vysvětluji si to jednoduše - fungují mi jednoduše na příslušných částech mozku GABA, takže nepotřebuji papat jejich antagonické stimulátory ve formě léků. Neurochemie mozku má svá pravidla a těm zatím nedokázaly porozumět ani ti nejvzdělanější lékaři na tomhle světě. je to složitější než, tak jak se vše bagatelizuje mezi laickou veřejností a pacienty samotnými. Myslím si, že pokud se člověk necítí dobře, měl by anxyolitika prostě brt at se mu to líbí nebo nelíbí. je tady jedna důležitá otázka, kterou by měl zvážit každý z vás: Co je pro můj organismus škodlivější? špatně nebo nedostatečně léčená deprese se všemi důsledky jejich klinických projevů, nebo přijatelnější psychický stav pro příjemnější bytí s rizikem zatížení jater a dalších orgánů, které musí odbourávat toxické deriváty léků. Většina lékařů se přiklání k názoru, že neléčená deprese je mnohem škodlivější, než zatížení organismu psychofarmaky a já jim dávám za pravdu. Nejhorší je, že z úst kritiků psychofarmak se občas rekrutují i lidé, kteří dokážou za večer spořádat flašku rumu či "pár tahů z trávy a to je podle nich naprosto v pořádku:-))!! Trochu bez sebe hlubší reflexe, že??

gep

gep — Tue, 24 Jan 2012 02:16:37 +0000

odkazy jako klikací:
http://www.ontola.com/cs/je-neurol-navykovy
http://starawww.drogovaporadna.cz/aktuality.php?start=78

gep

gep — Tue, 24 Jan 2012 02:15:09 +0000

Milá Deli přečti si např. diskuzi na http://www.ontola.com/cs/je-neurol-navykovy kde je několik zpovědí lidí co se závislosti na něm pokoušeli zbavit a uvidíš že Naivko škodlivost Neurolu a dalších benzodiazepinových sraček vystihl přesně...
Podroně se tomu věnoval článek FET ČESKÝCH STAŘENEK v Reflexu viz http://starawww.drogovaporadna.cz/aktuality.php?start=78 a mj. přibližuje proč ho doktoři tak rádi předepisují...

Deli

Deli — Mon, 23 Jan 2012 20:36:02 +0000

Wilhelmos - chceš říct, že jsi z problémů venku? ? prostě zmizely?

wilhelmos

wilhelmos — Mon, 23 Jan 2012 20:25:05 +0000

No právě velmi zvláštní třeba u mně je to, že jsem celý rok musel žrát docela vysoký dávky clonazepamu(rivotril) a kolem 5.ledma mi roční deprese zcela odezněla a na rivotril si ani nevzpomenu. Dokonce si troufám tvrdit, že antidepresiva mi sice celoroční depresivní relaps se známkamy GAD i místy OCD sice tlumily, ale nedokázal jsem ve spolupráci během tohoto roku vymyslet takovou kombinaci čí augmentaci (dávka léku), abych napravil zborcený metabolismus mozku a příroda to v ukončení cyrkadiálního rytmu zařídila sama. AD preventivně beru ale benzodiazepiny nepotřebuji. Pak se tedy logicky musím zeptat - co vlastně taková závislost znamená, jaké jsou její zákonitosti? Mimochodem s absencí obsazení některých neuropřenašečů v určitých částech mozku SERT DOPA NORA bude zřejmě i chybět neuropřenos benzodiazepamových receptorů tuším, že tomu lékaři říkají GABA, no a z odezněním celkového obrazu deprese se zvýší právě tato cesta přenosu nervového vzruchu a sním i závislost tedy touha po dávce anxyolitioka. Je to opravdu zvláštní čumim na svůj mozek jako vejr. Pokud se dostaví oět v budoucnu další relaps jsem připraven k pokusu zaměnit klasiku za nové M1 M2 - to jsou nové současné AD, které ovlivňují melatoninové recpt. viz AGOMELATIN ttp://chipur.com/2011/05/20/agomelatine-for-depression-a-breakthrough/

Deli

Deli — Mon, 23 Jan 2012 20:10:55 +0000

Kde jste to zas vzali, že se od neurolu odvyká hůř jak od heroinu?? To zas někdo něco slyšel že...nikdo z vás to nemá na sobě vyzkoušený beztak, jak funguje závislost na heroinu nebo na neurolu abyste to mohli porovnat a budete zas strašit.